Jsme živá rodina: Je lepší být bohatý a zdravý než nemocný a chudý.

3.6.2014, Klára, MŮJ POHLED, ŽIVÁ STRAVA, , 18 Přečteno: 26 992x

Je důležité jíst 100% živou stravu nebo určitých výhod mohu dosáhnout z 90% nebo 60% na živé stravě? Je zábavné, že vitariánství je snad jediný výživový směr (nebo spíše životní styl), ve kterém odhadujeme, z kolika procent ho žijeme. Jak na našem setkání vtipně poznamenal propagátor živé stravy David Šubrt, vegetarián prostě vegetariánem je a nebo není, neříkáme, že je vegetariánem z 80%. Vegan je veganem nebo není. Ale – jsou tyto „nálepky“, kterými se navzájem označujeme, důležité?

Já podobná označení chápu spíše jako zkratky k tomu, abych se rychle dozvěděla, jak se člověk stravuje. Ze stylu stravování lze odvodit mnohé ze životního stylu a životní filozofie člověka. A to je to, co mě baví.

Nedávno jsem zaslechla, že vitariáni něco „nesmí“. „Mám tady výborné domácí pečivo, ale to ty nesmíš!“ Při podobných větách si s radostí a svobodou pomyslím, že já můžu všechno. MOHU ÚPLNĚ VŠECHNO. Můžu si dát steak, můžu si dát sýr a dokonce si můžu dát i to domácí pečivo. Ale nechci. V tom je ten rozdíl. Vitarián je člověk, který může sníst všechno, ale nechce.

Je tedy důležité být 100% vitariánem?

Záleží na tom, jaký cíl člověk sleduje, čeho chce dosáhnout a jaký má Záměr. Záleží na tom, PROČ se rozhodl zařadit do svého životního stylu živou stravu a jakou má motivaci. Záleží na tom, jak se cítí a jak se chce cítit.

Někomu pro naplnění osobních záměrů stačí běžná strava. Někomu to, aby měl ke každému jídlu po ruce něco „živého“, ať už je to ovoce nebo salát. Někteří z nás zase jedno svoje jídlo nahradí syrovým jídlem. A někteří drží jednodenní půsty. Další lidé zase dávají svému tělu dostatek času na trávení potravy tím, že jí třikrát (nebo dvakrát) denně. A i tak člověk může zaznamenat naplnění svých záměrů: např. obrovský nárust energie, získání optimální váhy, psychickou pohodu a zkrásnění vlastního těla. Záleží na tom, jaký cíl člověk sleduje, čeho chce dosáhnout a jaký má Záměr.

I malá změna nastartuje nový směr. Pokud totiž zjistíme, že se najednou cítíme lépe, tělo nám skvěle slouží, jsme krásnější, optimističtější a život nás prostě víc baví, začneme automaticky zařazovat více a více jídel v přírodním stavu do svého života. Až třeba zůstaneme u jednoho vařeného jídla denně (nebo u dvou místo původních pěti) a nebo budeme na živé stravě zcela. Záleží na každém z nás. A ze všeho nejvíc záleží na naší osobní pohodě.

 Jsem si jistá, že lepší je být vnitřně svobodný, vyrovnaný, šťastný, horlivý a ze života se radující „masožravec“, než vnitřně spoutaný a nespokojený „vitarián“. Zatímco v prvním případě člověk žije svoje štěstí, ve druhém případě ho od sebe odhání. Zkrátka – je lepší být bohatý a zdravý než nemocný a chudý.

 

Není ovšem náhoda, že lidé živící se živou stravou, jsou dost často zářící, plní energie a úsměvů, jsou zdraví a většinou krásní. Jistě ale znáte i člověka, který je celkem zdravý, plný energie a krásný a přitom se živí vařeným jídlem.

Moje zkušenost je taková, že tím nejdůležitějším jsou naše myšlenky. Skrze myšlenky jednáme. Naše myšlenky nás dovedou buď ke zdraví nebo k nemoci. Buď k radosti nebo k depresi. Buď ke krásnému tělu nebo k obezitě.

 

Živá strava skutečně vyživuje tělo. Její trávení je lehčí a tak se nám projasní mysl, zkrásní tělo i pleť, rozradostníme se a získáme vrcholné zdraví i duševní rovnováhu. Se živou stravou je dosáhnutí podobných cílů o poznání snazší. Je-li naším hlavním, životním rozhodnutím cítit se dobře a zároveň je naším záměrem zařadit do svého jídelníčku více života, je důležité radovat se z postupných kroků i propadů. Proč? Protože přece tím HLAVNÍM cílem je RADOST. Následujme svoji radost. A ostatní přijde samo.

 

Ať už se tedy rozhodnete posnídat jenom ovoce nebo (pokud svačíte sníst něco „živého“), uděláte pro své tělo i mysl obrovský krok. I když se vám bude zdát malý a bezvýznamný. Časem sami uvidíte na svém těle a jeho energii, jak skvěle „živá výživa“ funguje. Jste-li zvyklí na koncentrované chutě a jablko vás (zatím) neuspokojí, dejte si po obědě místo dortu něco zdravého, živého. I když si vzpomenete na rčení, že „nejlepší sport je káva a dort“, dejte si místo dortu něco sladkého nebo slaného. Výběr kvalitních vitariánských lahodností je nepřeberný.

 Přeji hodně radosti, Klára (www.lahodnosti.cz)

http://www.facebook.com/Lahodnosti

Autor fotografií: Martin Rak, Klára Hlaváčová a firma LifeFood

Článek povoluji šířit i s doprovodnými fotografiemi se všemi aktivními odkazy a s odkazem na www.blog.lahodnosti.cz a na www.martinrak.cz včetně celé této poznámky.  Děkuji.

živá strava

‹ Co mě zajímá: „Bezcukrová praxe“ KNIHA ZDARMA k nákupu na www.lahodnosti.cz ›