Jsme živá rodina: U nás v rodině v jídle neplatí žádná pravidla
K tomuto zamyšlení mě inspirovala nedávná příhoda s mým dvouletým synem Františkem. Připravovala jsem pro vás (a samozřejmě pro nás) úžasný „živý“ dezert na blog. Už když jsem ho připravovala, František nadšeně hýkal a čekal se svojí lžící v pozoru. Dezert se má cca 2 hodiny chladit v lednici a tak jsem ho dala na stůl a šla jsem pro potravinářskou folii, abych ho zakryla a dala do lednice.
Když jsem se vrátila, František seděl u stolu na židli a lžící nabíral sladkou polevu z dortu. Celý dort rozrejdil jako myšička, měl ho i ve vlasech a nadšeně si pochutnával. Se zalíbením jsem se na něj dívala a bylo nám dobře (na výsledných fotkách jsem vzniklé „škody“ jakž takž zamaskovala).
Bylo dopoledne, František se najedl sladkého (ano, před obědem) a pak až do odpoledne nechtěl nic jíst. Já jsem kolem 11 hodiny měla mandarinky a špenátový koktejl a Jakub také něco jedl. Ani nevím co. Nejedli jsme společně, nejedli jsme to samé jídlo. A dokonce jsme ani nejedli ve stejnou dobu.
Mohlo by se zdát, že náš život je o jídle. Že nám jídlo náš život řídí. Máme e-shop, píši blog momentálně hlavně o stravě a založila jsem Živou lesní školku s vitariánskou stravou. Jídlo, jídlo, všude samé jídlo.
Zdání klame. Když jsme se synem venku na hřišti, kolem půl jedenácté slýchám maminky, že už „musí“ jít domů vařit. Vezmou svoje děti, kterým se nechce a jdou. Pravidelně máme cca od půl jedenácté do jedné hodiny odpolední celé město sami pro sebe. Na oběd nespěcháme, protože já jím většinou až kolem druhé hodiny a František jí venku ten nejrychlejší „fastfood“ což je – ovoce. Zakousnout se do ovoce zabere méně času, než objednat hamburger. Oloupat mango zabere asi tak stejně času, jako vybalit bagetu z papíru.
Paradoxně tedy náš život o jídle vůbec není. Jak je to možné? Protože svůj postoj k jídlu máme vyřešený. Naše jídlo se neřídí časem, kdy se „má jíst“. Posloucháme svoje těla a neřídíme se hodinami. Život vitariána ve městě je skutečně skvělý, protože celé město je v době jídla jen jeho.
A tak jsem si uvědomila, že u nás v jídle neplatí žádná pravidla. Nejíme společně, netrváme na společných večeřích, protože to je čas, kdy se „sejde celá rodina“. Nedáváme si lásku najevo přes jídlo. Jídlo je jídlo, ale projevů lásky je nekonečně mnoho způsobů. Pro mě, jako pro ženu, není důležité, aby se rodina „sešla u jídla“, protože jídlu v tomto ohledu nepřikládám takovou váhu. Pro mě je důležité, abychom trávili společné chvíle pospolu – ať už je to doma (ne u televize, tu už skoro čtyři roky nemáme), na výletech, procházkách, při čtení knih nebo časopisů, doteky, úsměvy a hlavně společnými rozhovory. To jsou pro mě podstatné záležitosti. To nejcennější, co mohu svojí rodině dát, je moje pozornost. A ta se neváže zdaleka jen k jídlu.
Často se také stane, že připravím jídlo a manžel Jakub nebo syn František (nebo oba dva) ho nejí. Nemají na něj chuť. Jejich tělo konkrétní připravené jídlo nechce a nebo nechce jídlo žádné. A tak co jsem si „uvařila“, to si také sním. Sama. A o zbytek se nestarám. Jakub i František se o sebe umí postarat sami.
Každý z nás má jiné potřeby. Poslouchá-li člověk svoje tělo, je možné, že se v rámci rodiny všichni nesladí na stejný čas a stejné jídlo. A proto u nás v této oblasti žádná pravidla neplatí.
Někteří lidé mají tendenci dávat svoji lásku najevo jídlem. Všechny oslavy, svatby, pohřby, křtiny apod. jsou o jídle vydávaného za sounáležitost. Ale já vím, že lásku mohu projevovat i bez vaření.
Společným jmenovatelem nás všech se tak stává SVOBODA. Můžeme úplně všechno. Ale chceme jenom něco. Skutečná svoboda je řídit se pouze sám sebou, vlastním tělem, vlastními myšlenkami a vlastními pravdami (tedy přesvědčeními). A proto (nejen) v jídle nedodržuji zaběhnutá pravidla, která stanovil někdo, koho ani neznám. Nedodržuji časy, zvyklosti a nedělám věci jenom proto, že je dělají ostatní. Přemýšlím a tvořím si vlastní pravdy, ve kterých jsem šťastná. Všichni jsme svobodné bytosti a všichni si můžeme zvolit.
Přeji vám, ať už děláte a nebo jíte cokoliv (protože to vlastně není nakonec důležité), jenom samou radost z vašeho počínání.
Klára, za www.lahodnosti.cz
http://www.facebook.com/Lahodnosti
Autor fotografií: Martin Rak
Autor 1. fotografie: Ruda Janetzky
Článek povoluji šířit nekomerčním způsobem i s doprovodnými fotografiemi se všemi aktivními odkazy a s odkazem na www.blog.lahodnosti.cz a na www.martinrak.cz včetně celé této poznámky. Děkuji.
‹ Citát: Abraham – Esther a Jerry Hicks Co mě zajímá: „Bezcukrová praxe“ ›

















Klarko, nadherny clanok, ktory presne vystihuje takisto nasu rodinu…:-) Je to uzasne, kolko volnosti a slobody zrazu clovek ma, ked sa neriadi hodinami a jedlom….:-)))…Krasny den prajem:-)
Andreo, super
Děkuji. Moc zdravím Tvoji rodinu 
Takto fungujem aj ja.
Nebolo by krasne, keby sa so mnou zladil aj moj manzel a prestali by sme uplne varit? Pretoze varenie ma stresuje, treba uvarit vzdy na dany cas (to je vazne velmi obmedzujuce), aby obed nebol neskoro, a toho riadu, co sa pritom naspini…. a oproti priprave raw stravy je to naozaj makacka – strata casu.
Oproti tomu jedenie zivej stravy je tak oslobodzujuce, proste som hladna, pripravim si nieco. Odkedy sa takto stravujem, uvedomujem si ako ludia lpnu na jedle. Ja jem len ked som hladna, casto doobedu vobec nejem, zacnem byt hladna tak o 11. Je to uzasne, nebyt zavisly na jedle a na presnych casoch, kedy treba jest. Ludia su tak naprogramovani a neuvedomuju si ake je to zvazujuce a casto zbytocne vela jedia – vid 3 krat a viac denne.
Tesim sa, ked bude cela moja rodina vitarianska, jupi.
Maria zlaťučka
Bolo… Už Tě vidím, jak si to užíváš.
Také si více a více uvědomuji, jak je to osvobozující. A jak se říká, králičí nora vede hluboko
Doslova a do písmene přemýšlíme, že doma zrušíme sporák 
To si viem predstavit, kuchyna bez sporaku, mne by sa to pacilo. I ked uz sa stalo, ze som ho pouzila na vlastne ucely, ked som ohrievala vodu (nie na pitie)
Klara, mas prekrasne stranky, plne farieb, zivota a radosti, prajem Ti vsetko dobre.
Oceňuji Maria, jsem šťastná
Jakub nedávno rozehříval na sporáku kakaové máslo, takže ano, sporák má opodstatnění čas od času. I když si umím představit rozehřívat máslo i jinak. Každopádně na sporáku stála sušička a Vitamix a jak ho zapnul, zapnul špatnou plotýnku a – odnesla to sušiča. Naštěstí náš milovaný Vitamix je ok 
ejha, susicka, chudatko. No veru, ja ocenujem kazdy den moje nadherne pristroje do kuchyne. Svoju Sedonu milujem no a Vitamix aaaa to je laska na cely zivot. Odkedy ho mam, na iny mixer ani nepozriem
Uz zhmotnujem dalsie 2, aby som mala aj na Slovensku a nemusela prenasat.
Maria a co máš za odšťavňovač? Myslím, že jsi psala, že máš vysněný Kuvings? Pokukuji teď právě také po nových hračkách do kuchyně
áno vysnívaný Kuvings Slow Juicer, už je blízko, cítim to
Ináč mám od Tribest, 2valcový, ale kamarátke som poradila tento Kuvings a je nadšená. Kuvings má výhodu že odšťaví aj mäkké ovocie, vraj. Radšej sa jej ešte spýtam. Lebo kvôli tomu ho chcem, chcem robiť ananásovú šťavu.
http://www.youtube.com/watch?v=pAE3Qena7Lg
Maria,
nejde mi již napsat pod Tvůj příspěvek o Kuvings tak odepisuji zde. Dej vědět, to by mě také zajímalo. Slyšela jsem na něj samou chválu a i v recenzích vychází krásně.
Také cítím, že Ti již klepe na dveře.
Ťuky, ťuk 
Rozmýšľam, čo vedie človeka k tomu, že miesto slova mixér napíše „Vitamix“ dokonca ešte s veľkým V. Potom príde taký hlúpučký človek ako ja a nechápe a musí googliť, aby zistil o čom sa vlastne píše.
Miro,
Vitamix je Ferrari mezi mixéry
A někdy se v určité komunitě lidí používá výraz vitamix asi jako se říká cola (coca-cola) každému nápoji tohoto typu. A s velkým V je proto, že se tento přístroj tak jmenuje. Oceňuji, že jsi věnoval svůj čas tomu, že sis to vygooglil. 
hm, celkom dobra vyhovorka ked niekto nevie varit
Michale,
živá strava je rozhodně o něčem jiném, než jestli člověk umí nebo neumí vařit.
Suhlasim s Klarkou, ja pre rodinku varim casto a s laskou, hoci sama si uz rok a pol vychutnavam zivu stravu
Lucia
Krásný příspěvek, jak to jde krásně skloubit, když každý doma jí jinak podle svého. SUper. Oceňuji Tvoje sdílení.
ze nevie varit, haha smejem sa, ja napriklad dost varim pre muza a syna, ale to je jedno, mne sa rata najviac, ake uzasne gurmanske jedla viem vyrobit zo surovej stravy, to veru bezny clovek nespravi. Uvarit vie kazdy, ale nevarit a urobit vynikajuce jedlo, to je umenie

OOOO ako ja zboznujem kelove cipsy a uhorkove spagety s hraskovym pestom
Maria, líbí se mi, jak to umíš krásně skloubit.
Jinak vaření i nevaření mi přijde snadné, je to jen o cviku. Já se mnoho let zdokonalovala ve vaření a nyní se zdokonaluji v nevaření. Ta změna mě také baví.
Hráškové pesto? mňaaam
Jak ho děláš?
Překrásný článek, úplně to se mnou rezonuje. Nemám vlastní rodinu, ale pokud budu zakládat, tak chci partnera vegana. Zatím nikdo takový není,ale já se nevzdávám
jsem ráda,že nejsem divná v tom ohledu,že se snažím bořit mýty co se týče vaření. Po ženě se stále chce,aby svému muži a dětem vařila. Jenže spousta lidí si neuvědomuje,že v dnešní době je to velmi těžké pro tu ženu. Stíhat práci, děti, vaření, úklid a muže
dřive to bylo jiné..byly to většinou ženy v domácnosti, do práce nechodily. Takto to třeba funguje dodnes na rakouském venkově. Bořme mýty. To co platilo dříve, dnes už nemusí platit. Tvořme si život takový jaký chceme mít ne takový jaký ho od nás společnost očekává. Je to těžké. Skoro denně mám „na talíři“ že přece jak budu dělat jídlo pro svoji rodinu, když jím jen ovoce.. Děkuju za tvůj článek <3
Alice, rádo se stalo
Přesně tak, jak píšeš: „Tvořme si život takový jaký chceme mít ne takový jaký ho od nás společnost očekává.“ Aneb „Kdyby se každý staral sám o sebe, tak by o všechny bylo postaráno.“ 
Jinak mě osobně nejde o boření mýtů, to je spíše takový druhotný efekt.
V první řadě mě zajímá, zda jsem já a moje rodina skutečně šťastná, zda nám to sedí a baví. A tak se stalo, že je to takto 
To hlavne druhych nemusi zaujimat ako budes varit pre svoju buducu rodinu.
Hlavne je aby si sa citila dobre z toho co robis a uvidis mozno sa ti dostane vegana ci vitariana
Hlavme netreba riesit nieco co nie je a mozno ani nebude.
Souhlasím, cítím to stejně jako ty a já zase hledám partnerku veganku

Ladislave, a já vím, že najdeš
Ať již bude Tvoje partnerka veganka od počátku Vašeho vztahu a nebo ji teprve inspiruješ svým příkladem a životem.
Ze své vlastní zkušenosti vím (a dokonce to vidím u svých přátel a známých), že „příklady skutečně táhnou“, jak se říká. I můj partner, manžel Jakub, došel k určité změně svých stravovacích návyků na základě inspirace ode mě. To samé přátelé, kteří sympatizují se živou stravou a mnohem více přemýšlejí o tom, co a proč jedí. Věřím tedy, že kdybys byl bez omezení v tom, jakou patnerku hledáš a našel si partnerku, co miluje k snídani párky se slaninou, postupem času ji natolik inspiruješ, že změny budou v počátku jemné, ale časem velmi zřejmé a krásné.
A zanedlouho sem určitě napíše, jak jsi s novou partnerkou šťastní
A na to se těším 
ja som to tiež tak vždy cítila..a tak to robievam dodnes…exmanžel si potrpel na tradičné stolovanie,aby bola rodina spolu..ale tých 20 minut bolo zároven jediných 20 minut,čo sme boli spolu…
Ahoj Klárka, hádaj, čo som dnes zohnala na trhu??? Bio hrášok! Vesmírne, famózne. A to som len nedávno naň spomínala, aké je s ním pesto fantastické. Milujem to, ako sa rychle človeku zhmotňujú priania, keď si to umožní
Oceňujem sa veľmi.
dodržiavať recepty a tak chutí stále inak ale vždy vynikajúco.
Hráškové pesto: k pestu pridám hrach. Ja nie som schopná
ALe primárne dám oriešky, či semienka, cesnak, hrach, čierne korenie, soľ, niekedy trochu vody, alebo olivový olej no a bazalku.
Ach
Mariaaa, já chci také bio hrášek
Úžasné.. Mám záměr ho sehnat. Zatím jsem se spletla u svého dodavatele a v domnění, že si objednávám hrášek jsem objednala několik kilo fazolových lusků

Skvělý recept, dělám podobně. V poslední době jsem začala zase dávat i olej…
Miluji hráškové pesto, hráškovou polévku (jasně že raw
) a již jsem zadala VM objednávku bio hrášku v nějaké pravidelné dodávce….
PS: druhý týden máme doma Kuvings
Taro

Tak povídej přeháněj, jaký je Kuvings??
Mám Záměr zařadit ho do nabídky, tak ať to stojí za to 
VM jsem již také zadala, takže je to na cestě a pohoda
Jee, tak to se ale moc těším.

Krásnou dovolenou přeji, krásné počasí, krásné zážitky
ZVDV
Tara, to je uzasne! Si skvela!
Povedz nam este ci dobre odstavuje makke ovocie ako ananas ci zrelu hrusku….
Oooo to je parada, ako je tu s vami dobre
To mě také zajímavá… Od té doby, co o tom vím, se těším na rybízovou šťávu…
Klara, ty vies o nejakom bio mrazenom hrasku, ktory by bol surovy? Lebo co ja viem, tak su mrazene hrasky tepelne spracovane.
A ten Kuvings, ano ano ano, inac so synom sme sa nedavno hrali krasnu hru. On mi kupil Kuvings a potom mi na nom robil rozne stavy, kombinovali sme jedna radost (to by som v reali neustala hehe) ale ta energia co z toho isla, ta nas urcite k nemu priblizili velmi.
dobru noc, stastna Klara
O mraženém hrášku nevím… Ale již jsem zadala svému VM jako Tara, tak do toho pojď taky

Jasně, jsem v tom s vámi a našimi VM
.
Klara, zadané.
Já také.
VM to jistí …
Tak som sa pytala kamaratky, ze to sladke ovocie neodstavuje hviezdne a ze ho treba kombinovat s tvrdsim. Ja este pozriem nejake recenzie, lebo neviem co tym chcela kamoska povedat presne. myslim ze ziaden odstavovac neodstavi makke ovocie tak, ze ostane uplne sucha drt ako z mrkvy ci salatu.
Těším se na „recenzi“ od Tary
Kuvings jsem ještě nezkoušela, tak mě to fakt zajímá…
Vím, že někdo třeba odšťavuje bobule, jako je rybíz spolu s tvrdými jablky. To samé třeba s listama spolu s tvrdou mrkví. Je pak šance, že odšťavňovač vezme spolu s tím tvrdým i něco z toho měkkého..
Ale to skutečně závisí na typu odšťavovače.
Vážená paní Kláro, náhodou jsem narazila na váš článek. Trošku jsem se zajímala o Raw stravu, ale dost mi vadí, že většina potravin, které se používají, nejsou z místních zdrojů, takže jsem narazila. A ten váš článek. Připadá mi,že to není o svobodě, ale trochu o lenosti. Lenost v tom, nemít žádný řád. A myslím si, že to právě děti potřebují. Mít řád a mantinely. A například setkávání se u stolu v době jídla je třeba pro mě velmi důležité. Ať třeba jíme jenom zeleninový salát. Vám to vyhovuje, to je v pořádku, mě nikdo nediktoval, že to tak má být, samozřejmě to vychází z kultury a tradic, ale proč to nerespektovat a nepředávat dál? Prostě jsem konzervativní. A vyhovuje to zase mě.
Pěkný den.
Krásný článek Klárko a musím říct, že se v něm hodně vidím … hlavně když jsem byla na mateřský … většinou jsem chodila ven až tak kolem 10. – 11. hodiny a byla venku i přes poledne … to obžvlášt´ v zimě je venku nejlépe, a to to bylo v době kdy jsem jedla běžnou vařenou stravu …. to samé rodinné oslavy a svátky…nemám potřebu se jich účastnit, ale pokud to někoho naplňuje, necht´je mu přáno
Jinak krásné stránky !!! At´se daří i nadále
Lenka
Lenko, Mejo
To je krásný komentář a pro mě i velmi inspirativní… Také jsem tento čas nejraději venku. Líbí se mi i ta svoboda „nemuset“ na oběd
Přeji Ti úspěch
Klára