LAHODNÝ BLOG

BLOG E-SHOPu Lahodnosti.cz

Je důležité, jak mluvíme o penězích se svými dětmi? Aneb co bohatí učí svoje děti a chudí a střední vrstvy ne

Je důležité, jak mluvíme o penězích se svými dětmi? Následující úryvek z knihy Bohatý táta chudý táta: Co bohatí učí svoje děti a chudí a střední vrstvy ne je nádhernou ukázkou toho, jak nás hovory rodičů o penězích mohou ovlivňovat po celý život – pokud to nezměníme :). Knihu Bohatý táta, chudý táta mám moc ráda: je vydaná v roce 1997 a přesto se stále prodává a je velmi úspěšná. Myšlenky prezentované v knize jsou stále aktuální a dovedou člověka k zamyšlení nad jeho vlastním postojem k penězům. A také k tomu, jaká přesvědčení ohledně peněz předáváme svým dětem?

Ukázka se skvěle hodí k tématu peněz, které je pro mnoho lidí stejně kontroverzní jako téma jídla. Všimněte si, že hodně hovorů o penězích (většinou zaměřených na jejich nedostatek) se odehrává v kuchyni u společného jídla.

Různá přesvědčení (a zejména ta ohledně peněz) přebíráme jako děti z naší rodiny. Zvnitřněná přesvědčení nás potom mohou (a nemusí, rozhodnutí je přeci na nás) ovlivňovat po celý náš život.

Co s tím? Máte-li chuť, užijte si následující ukázku spolu se mnou.

 

bohatý táta chudý táta Kiyosaki-800x800

 Robert T. Kiyosaki – Bohatý táta, chudý táta

Měl jsem dva táty, jednoho bohatého a jednoho chudého. Jeden byl velice vzdělaný a
inteligentní, měl titul PhDr. a za necelé dva roky dokončil čtyřleté studium. Potom šel na Stanford University, the University of Chicago a Northwestern University, aby pokračoval v postgraduálních studiích. Na vše dostal plné stipendium. Druhý táta nedokončil ani osmou třídu.

Oba muži byli úspěšní ve svých kariérách, celý život tvrdě pracovali. Oba měli vysoký
příjem. Nicméně jeden z nich celý život finančně zápasil, druhý se stal jedním z
nejbohatších lidí na Havaji. Jeden umřel a zanechal miliony dolarů své rodině, charitám
a své církvi. Druhý po sobě nechal nezaplacené účty.

Oba muži byli silní, charismatičtí a vlivní. Oba mi poskytli rady, ale jejich rady se lišily.
Oba silně věřili ve vzdělání, ale každý doporučoval jiný typ studia.

Kdybych měl pouze jednoho otce, musel bych přijmout jeho rady nebo je odmítnout.
Protože mi radili dva otcové, měl jsem možnost výběru ze dvou protikladných názorů;
názorů bohatého člověka a názorů člověka chudého.
Místo abych jednoduše přijal nebo odmítl názor jednoho nebo druhého, uvědomil jsem
si, že víc přemýšlím, že porovnávám, a pak si vybírám.
Problém byl v tom, že bohatý táta nebyl ještě boháč a chudý táta nebyl chudák. Oba
byli právě na počátku svých kariér, oba zápasili, aby získali peníze a mohli uživit rodinu.
Nicméně na peníze měli velice odlišný názor.

Jeden otec například říkal: „Láska k penězům je kořenem všeho zla.“ Druhý:
„Nedostatek peněz je kořenem všeho zla.“

Mít dva silné otce, kteří na mě měli vliv, bylo pro mě, jako malého chlapce, obtížné.
Chtěl jsem být hodným synem a poslouchat, ale oba otcové neříkali stejnou věc.
Kontrast v jejich názorech, hlavně pokud se týkalo peněz, byl tak velký, že to ve mně
vzbudilo zvědavost a fascinovalo mě to. Strávil jsem dlouhé chvíle přemýšlením o tom,
co každý z nich říkal.

 

souteska-343
Spoustu svého volného času jsem strávil přemýšlením a kladl jsem si otázky: „Proč to
říká?“ a pak jsem si položil stejnou otázku, když něco řekl můj druhý otec. Bylo by
mnohem snazší si říct: „Jo, má pravdu, s tím souhlasím.“ Nebo jednoduše názor
zamítnout slovy: „Fotřík zase neví o čem mluví.“

Skutečnost, že jsem měl dva otce, které jsem miloval, mě místo toho nutila přemýšlet a nakonec si vybrat vlastní způsob uvažování. To, že jsem si vybíral, co je pro mě nejlepší, se z dlouhodobého hlediska ukázalo být mnohem cennější, než kdybych jednoduše přijal nebo odmítl nějaký názor.
Jeden z důvodů, proč bohatí bohatnou, chudí chudnou a střední třída zápasí s dluhem,
je, že se o penězích učí doma, a ne ve škole. Většina z nás se o penězích naučí od
rodičů. Co mohou chudí rodiče říci svému dítěti o penězích? Jednoduše mu řeknou:
„Choď do školy a pilně se uč.“ Dítě může prospívat se samými jedničkami, ale s myslí a
finančním naprogramováním chudého člověka. Naučilo se to, když bylo malé.

—————————————–

Oba dva tátové měli opačný způsob myšlení. Jeden otec si myslel, že bohatí by měli
platit větší daně, které by se měly využít pro ty, kteří takové štěstí neměli. Druhý říkal:
„Daně trestají ty, kdo jsou produktivní a odměňují ty, kdo nic nevyrábí.“
Jeden otec doporučoval: „Dobře se uč, aby sis mohl najít dobrou firmu, u které budeš pracovat.“ Druhý doporučoval: „Dobře se uč, abys našel dobrou firmu, kterou koupíš.“

Jeden otec říkal: „Důvod, proč nejsem bohatý, je, že mám vás – děti.“ Druhý říkal:
„Důvod, proč musím být bohatý, je – mám vás – děti.“

Jeden povzbuzoval rozhovory o penězích a byznysu u jídelního stolu. Druhý zakázal
mluvit o penězích při jídle.

Jeden řekl: „Když dojde na peníze, neriskujte, hrajte to bezpečně.“ Druhý říkal:
„Naučte se zvládat rizika.“

Jeden věřil: „Náš dům jsou naše největší investice a naše největší aktiva.“ Druhý věřil: „Můj dům jsou pasiva a jestliže je váš dům vaše největší investice, máte problém.“

Oba tátové platili složenky včas, nicméně jeden je platil okamžitě, zatímco druhý na
poslední chvíli.

podzimni-barvy-160

 

Jeden táta věřil, že společnost, u které pracujete, nebo vláda se postarají o vaše
potřeby. Vždy se zajímal o zvýšení platu, důchodové zajištění, nemocenskou, zdravotní
dovolenou, placenou dovolenou a ostatní výhody. Udělalo na něho dojem, když jeho dva
strýcové, kteří vstoupili do armády, získali důchod a životní jistoty po dvaceti letech
aktivní služby. Miloval myšlenku lékařské péče a výhody, které armáda zajišťuje svým
zaměstnancům odcházejícím do důchodu. Také se mu nesmírně líbilo, že univerzita
může zajistit místo na celý život. Myšlenka jisté celoživotní práce a zaměstnanecké
výhody se mu někdy zdály důležitější než práce sama. Často říkával: „Tvrdě jsem pro
stát pracoval a tyto výhody si zasluhuji.“

Druhý táta věřil v naprostou finanční sebejistotu. Kritizoval mentalitu „zasluhuji si“ a
tvrdil, že tato mentalita vytváří slabé a finančně závislé lidi. Kladl důraz na to, aby byl
člověk finančně nezávislý.

Jeden táta zápasil, aby ušetřil pár dolarů. Druhý jednoduše tvořil investice.
Jeden táta mě učil, jak napsat působivou žádost, abych našel dobrou práci. Druhý mě
učil, jak vytvořit úspěšné obchodní a finanční projekty, abych mohl poskytovat pracovní
příležitosti.

Jelikož jsem byl výtvorem dvou silných otců, mohl jsem si dovolit luxus pozorovat vliv
různých myšlenek na život člověka. Všiml jsem si, že lidé opravdu ztvárňují své životy
prostřednictvím svých myšlenek.

 

bella-toscana-204

 

Můj chudý táta například vždycky říkával: „Nikdy nebudu bohatý.“ A toto proroctví se splnilo. Můj bohatý táta se na druhou stranu vždy označoval za bohatého. Říkával: „Jsem bohatý a bohatí lidé toto nedělají.“ Dokonce, i když byl úplně bez peněz po nějakém velkém finančním neúspěchu, stále se považoval za bohatého člověka.

Popisoval to slovy: „Je rozdíl mezi tím, být chudý, a být bez peněz. Být bez peněz je
dočasné, zatímco být chudý je věčné.“

Můj chudý táta také říkal: „Peníze mě nezajímají,“ nebo „Na penězích nezáleží.“ Můj
bohatý táta vždy říkal: „V penězích je síla.“

 

blostock-314
Síla našich myšlenek se nikdy nedá změřit nebo ocenit, ale jako mladému chlapci mi
bylo zřejmé, že si musím být vědom toho, jak přemýšlím a jak se vyjadřuji. Všiml jsem si, že můj chudý táta nebyl chudý kvůli množství peněz, které vydělával, což nebylo málo, ale kvůli svému smýšlení a chování. Díky dvěma otcům jsem si už jako malý chlapec jasně uvědomoval, že si musím dávat pozor, jaké myšlenky si vybírám a přijímám. Koho mám poslouchat? Svého bohatého tátu nebo toho chudého?

——————————————————————————————————————————–

Pokračování naleznete v knize: Robert T. Kiyosaki a Sharon L. Lechter, Bohatý táta, chudý táta. Co bohatí učí svoje děti a chudí a střední vrtsvy ne.

Nakladatelství Pragma, 2002. s. 11-12; 13-14; 

Klára za www.lahodnosti.cz

Najdete nás i na facebooku: http://www.facebook.com/Lahodnosti

Autor fotografií: Martin Rak (www.martinrak.cz)

 Článek povoluji šířit v nezkrácené podobě i s doprovodnými fotografiemi se všemi aktivními odkazy a s odkazem na www.blog.lahodnosti.cz včetně celé této poznámky.  Děkuji.

 

Facebook Comments

Share on Facebook0Share on Google+0Tweet about this on Twitter0Pin on Pinterest0Email this to someone

, , ,

2 komentáře ke článku “Je důležité, jak mluvíme o penězích se svými dětmi? Aneb co bohatí učí svoje děti a chudí a střední vrstvy ne

  • terez.c napsal:

    Ahoj Klárko, skvělá kniha, taky doporučuju, myslím si, že jak se tuhle u Marušky na stránkách někdo ptal, jak udělat z partnera tvůrce, tak pro začátek dát přečíst tuhle knihu… :-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>